Všechny krásy
země i strašnou sílu mořských slz,
když hvězda září
temně a lístek uvadá.
Dnes vzdálenost paží
znamená statisíce mil,
jak rád bych se svlažil
a dnešní den ze sebe smyl.
Jako trojský kůň boříš
mé hradby a zdobíš můj chrám,
jako příliv vln lásko
chci říct jen : nechci být sám.
Spát odchází slunce
dnes už podruhý,
v mé duši zvoní
pocit že to ticho zabíjí,
však černomodré
nebe se plní nadějí,
že zítra zase slunce
vyjde nad zemí.
Jako trojský kůň boříš
mé hradby a zdobíš můj chrám,
jako příliv vln lásko
chci říct jen : nechci být sám .
Svazkem bukových lístků
si něžně pohráváš,
pak konečně mi znovu
svou ruku podáváš.
Jako trojský kůň boříš
mé hradby a zdobíš můj chrám,
jako příliv vln lásko
chci říct jen : nechci být sám.