Ráno svítá, do vyhaslých sálů,
na piáně spíš po
podivným bálu,
Hodně se pilo a ty
jsi jen hrál a venku lilo
a bavil se sál.
Svíce na stěnách
jak jarní sníh odtávaj,
chtěl bys sólo hrát,
proč si Tě nevšímaj,
Říkáš: „Ach bože
já všechno bych dal, aby i ledy tály,
když já bych jim hrál.
A holky se smály a chlapi přestali pít, když já bych hrál,
a bohatství mít.“
Večer šel dál a Tys
hrál polku v „áčku“,
u klavíru stál chlápek
v divným sáčku,
„Já nejsem svatej,
ale mám tady list, když oni chtěj slávu,
tak ráčejí číst“.
Ráno svítá do
vyhaslých sálů,
na piáně spíš
upsal jsi se Ďáblu.