smutek její perly živí,
na zlatou rybu nečeká,
Na duši mě pálí
kapky rosy, sladkoslanné slzy z jejích řas,
jak jsem se dostal z její
spásy, na suché zemi ztroskotal.
Teď sedávám pod
sladkou pinií, mořským vzduchem mírně opilý,
vzpomínám na těch pár
krásných dní,
a
vzpomínky pak topím ve vlnách.
V temných hlubinách
jsem nechal mořskou vílu
její světlo ve mně
září dál,
před sebou vidím
hrad se zvláštní tezí války,
napřed vyhrál potom
rád by pad .
Sedávám pod sladkou
pinií, mořským vzduchem mírně opilý,
vzpomínám na těch pár
krásných dní,
a vzpomínky pak topím
ve vlnách .