Míří k pevninám nocí měsíčnou
Přízrak nových rán, stín
pokolení
Vášeň bez jména rány otvírá
pak se tříští, tříští v ozvěnách.
Ve víru tance
zrození s příbojem
jen oči starce
už ví co přijde se svítáním
Největší z černých mágů
rozetnul mocí drtivou
víru bláznů že mají osud svůj
pevně v rukou
V řečišti snů v šedých
pavučinách kouzel
Anděl co bdí nad mou duší
zlomenou
nese mé jméno, po sté se mnou
hlavu zvedá
slunce mi staví na dosah
V chrámu padlých krás
noci ubývá
snad svíce kostelní slzy osuší
Nářek v modlitbách se tiše
ozývá
Pak se tříští , tříští v ozvěnách